Studentka našeho gymnázia, letošní maturantka Anna Ondřichová, publikovala 15. května 2023 v prestižním americkém časopise Comparative Biochemistry and Physiology, Part C. článek s názvem Physiological responses to honeybee venom posioning in a model organism, the firebug Pyrrhocoris apterus (Fyziologické odpovědi na včelí jed působící na modelový organismus, ruměnici pospolnou). 

A jak se Aničce podařilo dosáhnout takového úspěchu? 

„Vždy jsem toužila nahlédnout pod pokličku vědy, a tak jsem se rozhodla zapojit do Středoškolské odborné činnosti (SOČ). Díky paní učitelce RNDr. Pavle Kodríkové se mi podařilo dostat do skvělého týmu pana prof. RNDr. Dalibora Kodríka, CSc. a měla jsem tak možnost vyzkoušet si práci na Entomologickém ústavu Biologického centra AV ČR. S pomocí paní Ing. Heleny Štěrbové a Mgr. Markéty Hejníkové, Ph. D. se mi práci Obranné reakce hmyzu vůči včelímu jedu podařilo dokončit a následně v dubnu 2022 v rámci krajské přehlídky SOČ získat 2. místo v oboru Biologie. 

Po obhajobě jsme se společně s laboratorním týmem domluvili na navazující spolupráci, jejímž výstupem se stal vědecký článek zabývající se komplexněji fyziologickými reakci v těle hmyzu po aplikaci včelího jedu.“ 

https://doi.org/10.1016/j.cbpc.2023.109657 

ABSTRACT – překlad z originálu 

Tato studie se zabývá biologickými a fyziologickými charakteristikami ploštice ruměnice pospolné Pyrrhocoris apterus za účelem pochopení, jak působí jed včely Apis mellifera. Ke zkoumání byly použity fyziologické metody (mortalita, celková úroveň metabolismu), biochemické metody (ELISA, hmotnostní spektrometrie, gelová elektroforéza, spektrofotometrie) a molekulární metody (real-time PCR). Zjištěné nálezy nasvědčují tomu, že injikace včelího jedu navýšila hladinu adipokinetických hormonů (AKH) v CNS Pyrrhocoris apterus, což indikuje, že tento hormon hraje klíčovou roli v aktivaci obranných mechanismů. Navíc se po aplikaci včelího jedu signifikantně zvýšila hladina histidinu ve střevě a nezdála se být pomocí AKH modulována. Oproti tomu, hladina histaminu v hemolymfě se zvýšila po ošetření AKH a koaplikaci AKH a jedu. 

Kromě toho jsme objevili, že hladina vitellogeninu v hemolymfě se snížila jak u samců, tak u samic po aplikaci jedu. Hladina lipidů, hlavních energetických metabolitů u Pyrrhocoris apterus, v hemolymfě se snížila po účinku jedu, ale koaplikace s AKH zvrátila tento efekt. Nicméně jsme nenašli žádný zásadní vliv včelího jedu na trávicí enzymy ve střevě. Náš výzkum vyzdvihl znatelný efekt včelího jedu na tělo P. apterus a poskytl nové vhledy do role AKH v kontrolních obranných reakcích. Nicméně je také pravděpodobné, že existuje i nějaký alternativní obranný mechanismus. 

Aničce k úspěchu gratulujeme a budeme jí držet palce i při studiu lékařství na Univerzitě Karlově!